Sídlo s vlastními pravidly...

TAJEMSTVÍ SÍDLA CRAVEN MANOR - Darcy Coates

• Nakladatelství: Fobos, 2019
• Počet stran: 248
• Hodnocení: 3,75 / 5
• Doporučuji: Každému, kdo si chce přečíst pohádku před spaním a odhalit záhadu tajemného sídla.

Anotace:

Daniel Kane se po smrti babičky ocitne na ulici, kde ho najde jeho bratranec a vezme ho k sobě domů. Brzy se ale ukáže, že Daniela využívá. Jako dar se proto zdá být tajemný dopis, v kterém je Danielovi nabízena práce. Ten se sice chvíli rozmýšlí, ale nad ránem se vydá podle popisu na cestu k zchátralému sídlu Craven Manor aby přijal nejen práci, ale i nabízené ubytování v zahradním domku. Jediné, co po něm záhadný zaměstnavatel chce, je přísné dodržování pravidel. Daniel se snaží, ale přesto nějaká poruší. Následky tedy musí nést jako pravý muž.

"Pravidla:

Na pozemek nesmí vstoupit nikdo cizí.

Nevstupovat do věže.

Neopouštějte domek zahradníka mezi půlnocí a úsvitem.

Zatáhněte si závěsy. Zamykejte dveře. Když uslyšíte klepání, neotvírejte."

Vlastní pocity:

Toto je druhá kniha od autorky, kterou jsem četla a nemohu se ubránit srovnávání. Oproti první knize je tady méně napětí a tajemna, děj se dá více odhadnout. Od začátku tušíte, odkud hlavnímu hrdinovi bude hrozit nebezpečí a co je jen kouřová clona. Přesto jsem si čtení dokázala užít. Námět je celkem originální. Velmi oceňuji, že se nejedná o kopii předchozího příběhu. Přímé podobnosti jsou dvě - oba hrdinové po smrti blízké osoby přišli o střechu nad hlavou a oba mají rádi zvířata (hlavně kočky).

"...Když zvíře kráčelo, bylo vidět, jak strašně je vyhublé. Kosti napínaly srst v ostrých úhlech, pod ní se výrazně rýsovala žebra. Tohohle kočičáka nikdo nekrmil. A sám si nedokázal dost nalovit. Daniel se rozhodl že to takhle nenechá..."

Daniela rozpadající se sídlo zaujme a zarostlá zahrada mu přilne k srdci - tomu docela rozumím, taky zastávám názor, že staré budovy mají své nezaměnitelné kouzlo.   Zbylé chování hlavního hrdiny mi ale nesedí do současné doby. Jeho absolutní nepotřeba moderní technologie je chvályhodná a vysvětlitelná pobytem na ulici, jeho naprosté přijmutí nadpřirozena mi už přijde zvláštní. Sice se jako lekne, ale nic víc to s ním nedělá. Má celkem jasno v tom, co je třeba udělat a jak bojovat s tajemnými bytostmi. To je část, kdy jsem si říkala, že já bych reagovala v mnoha případech opačně a rozhodně bych nevěděla po čem sáhnout, abych zahnala temné síly tam, kam patří. Nedokázala jsem se tím vším ztotožnit s reakcemi hlavní postavy.

"...Žena ležela v posteli, rukama si k tělu tiskla dva tvary připomínající dětské postavy a figura v mužských šatech seděla na židli vedle ní. Nakláněl hlavu, aby si ji mohl položit vedle její, jako kdyby se rodina naposledy objímala..."

Shrnuto - příběh není špatný, jednání Daniela je pro mě částečně iracionální, ale dodává mu to punc romantického hrdiny z přelomu století. Knihu bych asi neřadila mezi horory, spíš je to taková pohádka pro velké a čtení na dobrou noc.

"Musíme brát věci tak, jak jsou."